Gerda | Velryba z Knihozemě

První zásilka z Knihozemě přistála nejen v knihkupectvích a dětských poličkách 24. května 2018. Příběhůchtiví čtenáři všeho věku se mohli začíst do některé ze 12 nových knih a prožít tak nejen mnohá dobrodružství, ale i poučení (zejména v oblasti magie a tajemných tvorů). Knihou, která nejvíce zaujala mě, byla Gerda – příběh velryby, a to zejména pro její grafické zpracování (a také díky vzpomínce na velrybu, se kterou jsem si jako dítě hrála ve vaně, i když ta se jmenovala Bláža).

Gerda je útlá knížka, kterou s dětmi zvládnete projít za jediný večer, nebo si její putování rozdělit. Obsahuje totiž dvanáct kapitol, které však mají značně nerovnoměrný rozsah – od jediného odstavce až po dvoustránkové vypravování. Malá Gerda na 30 stranách knihy prožívá poněkud nedobrovolné dobrodružství. Žije šťastně s rodinou, maminka jí zpívá velrybí písně, když v tom se něco stane a ona zůstane sama. Vydává se na velké mořské putování, aby našla Rajskou zátoku z maminčiných písní.

Po příběhové stránce kniha nepřináší nic zásadního – ani dechberoucí napětí, ani mnohá nebezpečenství či těžké zkoušky. Najdeme v ní možná nějaké to poučení, je však škoda, že si Peter Kavecký, autor textu, nedal více práce s vypravováním uvnitř příběhu. Gerda totiž několikrát narazí na mořské živočichy či ledního medvěda, kteří jí sdělují své životní osudy, avšak čtenář se o nich dozvídá jen velmi letmo a zprostředkovaně. Dokonce ani ono „něco“, které odstartuje Gerdino putování, by bez okolní grafiky nedávalo smysl – není totiž prakticky nijak popsáno.

Nejsilnější stránkou knihy tak není samotný text, ale rozhodně ilustrace, jejichž autor je také jediný uvedený na titulní stránce. Adrián Macho vykreslil Gerdinu rodinu plejtváků v příjemné, modro-šedo-zelené barvě, která jednoznačně dominuje celé knize. Plejtváci navíc mají květinová tetování, kterými se liší od ostatních tvorů v okolí. Specifické znaky nesou i kosatky, vorvani či narval. Oči, které nápadně připomínají lidské, významně pomáhají se do příběhu malé velryby vžít.

Gerda je kniha ke které se budu ráda vracet, i když samotný příběh patří do kategorie „snadno zapomenutelných“. Není ale až tak důležitý. Důležité jsou pocity radosti, které prožívám při pouhém prohlížení. Gerda je prostě překrásná.

---