Kostičas je příběhem Paige, která žije v Londýně v mírné budoucnosti a která je jedním slovem divná.

Věřili byste tomu, že fenomén Stmívání nás oblažuje již deset let? Jako dárek k výročí nadělila Stephenie Meyerová fanouškům novou verzi.

Poslouchat Dunu jako audioknihu je opravdu náročné. Je plná narážek, zvratů a jemných nuancí, na které je opravdu potřeba se soustředit.

Trilogie Drahokamy byla pro mě výzvou, a to hned z několika důvodů: nebýt klubu Fresh Books, asi bych se sama do jejího čtení nepouštěla.

Rozhodla jsem se pojmout tuto recenzi jako celek, protože i já jsem všechny tři knihy četla na jeden zátah: Selekce – Elita – První.

Znepřátelit si Afroditu je dost na houby. Zejména pokud jste Apollón, svůdník proměňující nic netušící cudné dívky ve stromy.

Cinder je pro mě první vlaštovkou ve světě retellingových sérií a při zpětném pohledu také královnou.

V knihovně je Inkoustové srdce řazeno mezi fantasy pro starší děti. Dovolím si s tímto názorem poněkud polemizovat. Fantasy to je, ale...

Řeky Londýna byly jednou z knih, které jsem si tak moc chctěla přečíst, že jsem si je šla opravdu koupit. Bavila mě asi tak do půlky.

Knihu tři v jednom mám doma už pěkně dlouho, ale právě kvůli její tloušťce se mi do ní nechtělo. A tak jsem objevila audioknihu.

Tahle kniha není ani skvělá ani převratná, ale je dostatečně čtivě napsaná na to, abychom sledovali osudy Eragona po velké bitvě.

Příběh je psán jako školní esej jedenáctileté dívky o významu Smekonoc, tedy Vánoc po invazi mimozemšťanů zvaných Buvové.

Zmínka o synovi Satana, znamení šelmy, klíče od pekla na straně 333? Zdá se to jako více než náhoda...

Knihu Eragon jsem poprvé četla na střední škole v době, kdy byla novinkou. Možná i proto, že autor byl jen o kousek starší než já...

Velmi zajímavý počin na pomezí steampunku, hororu a anglického ironického humoru. A navíc v překladu Viktora Janiše!