SPAD
František Kotleta
Čte: Borek Kapitančik
Vydal: Epocha, 2017. Délka: 8 hodin 36 minut.
Je po jaderné válce. Jeden z jejích hrdinů – plukovník David Michálek – přežívá v sutinách Prahy jako majitel oblíbeného baru. Popíjí s obchodníky či otrokáři a s bojem už nemá nic společného. Až do chvíle, kdy se v hospodě objeví někdejší spolubojovník se vzkazem, aby se postaral o dceru jejich bývalého generála.
Dostat zásilku z bodu A (Praha) do bodu B (Brno) však v Kotletově světě není jen tak. V roce 2050 totiž neexistuje žádná dálnice D1 (jak byste za ni byli rádi, holomci), a tak se skupinka vesměs najatých žoldáků pohybuje pěšky, koňmo i na lodi. Ve své podstatě lineární příběh je tak narušován „pouze“ občasnými přepady, přestřelkami a jinými akcemi. Ono „pouze“ je zde důležité zdůraznit, protože právě tyto akce jsou hlavní Kotletovou devizou.
Kapitančik je Michálek
Audiokniha má oproti tištěné knize jedno velké plus – Borka Kapitančika. Toho můžou znát především posluchači brněnských rádií. Od počátku 90. let je tento muž s nezaměnitelnou barvou hlasu rozhlasovým moderátorem, od letošního června spolupracuje i s Českým rozhlasem.
Spad je jeho druhou audioknihou (pravidelně však načítá časopisy pro nevidomé). V předchozím případě Psa Jejího Veličenstva se nesetkal s příliš příznivým přijetím, vyprávění ich-formou válečného veterána mu ale sedí daleko lépe. Od té doby, co jsem zjistila, jak tento sympatický padesátník vypadá, jeho tvář v mých představách ovlivnila podobu Davida Michálka.
Borek Kapitančik se snažil dát vlastní hlasy i jednotlivým postavám v družině. V případě mladého (bývalého) policisty se mu to, myslím, povedlo. U ženských postav jsem si nebyla hned jistá, k Alicině sarkastickému přístupu k životu se ale vlastně jeho pojetí hodilo. Hana mě však nepřesvědčila.
Když měsíc rozlije...
Co však vypravěč příliš nezvládá, je zpěv. Jeden ze členů družiny je hudebník, který má v oblibě hity 20. století. Kapitančik se s nimi pral statečně, avšak tato postava kvůli nepřesné intonaci mírně ztrácí na svém puncu profesionálního baviče.
Znělky mezi kapitolami jsou jednoduché, ale za dané situace dostačující. Drnkání na kytaru (nebo možná ukulele) je pouze předzvěstí toho, co ve skutečnosti uvozuje kapitoly: úryvky z japonských novin, které popisují současnou situaci v Evropě. Ty režisér (jeho jméno se bohužel nedozvíme) vhodně upravil tak, že znějí jako ze starého rádia – ihned tak posluchač pozná, že se nejedná o přímou součást příběhu.
Vcelku průměrná kniha tak díky audiozpracování získala nový rozměr a také důvod, proč se o ni zajímat, i když třeba postapo není váš oblíbený žánr.
Audioknihu Spad seženete v digitální distribuci u Audiotéky (díky za poskytnutí díla k recenzi), příští týden by měla vycházet i na CD.
POLOČAS ROZPADU
František Kotleta
Čte: Borek Kapitančik
Vydal: Epocha, 2017. Délka: 8 hodin 19 minut.
Druhý díl trilogie Františka Kotlety zamířil ze stránek knihy i do audioknižní distribuce, opět provázený brilantním vypravěčem Borkem Kapitančikem.
Co se v postapokalyptickém světě chystá tentokrát?
Plukovník Michálek je zpět a s ním i další postavy, které nás provázely Spadem. Cesta po bývalé D1 do Brna se tehdy neobešla bez potíží a ani tentokrát se klidu nedočkáme. Vždyť by to ani nebyl Kotleta.
Poločas rozpadu začíná pár měsíců po dobytí moravské metropole – rozumějte trochu lépe organizované osady s pozůstatkem nemocnice a vojenské základny – posledním členem české armády. Michálek tomu tak nechtěl, ale stal se vůdcem Brna a přísun teplé vody ve sprše si náramně užívá. Přeci jen označení „hrdina z Istanbulu“ pořád něco znamená, i když mu neustále připomíná tu blbou knihu.
V tomhle světě ale nárok na klid nemá nikdo, a tak se i plukovník s Alicí a Ryanem musí postarat o nic menšího, než je záchrana světa. Cestou si do týmu osvobodí posilu v podobě houževnaté Japonky a hurá na sever, do Polska a dál.
Poločas rozpadu je o poznání propracovanější než první díl trilogie, Spad. Ani samotný příběh není tak přímočarý a předvídatelný. Dočkáme se nejednoho překvapení, celkem osvěžujícího špičkování mezi ženskými protagonistkami, také klasických kotletovských krutostí tohoto zvráceného postapokalyptického světa a možná… možná přijde i trocha sexu.
Rozpad v uchu
Krátce po vydání knihy se Poločas rozpadu objevil i v audioknižní podobě, kterou, stejně jako předchozí díl, načetl brněnský rozhlasový moderátor Borek Kapitančik. A když jsem v recenzi na audio Spad prohlásila, že Kapitančik je Michálek, myslím to vážně. V tomto díle opět potvrdil svou nezastupitelnou roli pro tuto knihu.
Audiokniha se nese ve stejném duchu jako Spad. Žádné velké famfáry a znělky, jde se rovnou na věc. Když už se hudební předěl objeví, jedná se o velmi sympatickou kytarovou melodii, tak trochu melancholickou, která zní jako něco, za co byste ve světě po jaderné válce byli vděční.
Úvody do kapitol tentokrát neobstarávají úryvky z novin, nýbrž japonská přísloví. A proč taky ne? Vždyť odkazů na Japonsko je v knize plno – díky jedné z postav, která se časem stává snad ještě důležitější, než byla ve Spadu Alice (člověk se pak nediví, že na ni žárlí). A japonský je i závěr knihy. Ano, ten cliffhanger, kvůli kterému budete bombardovat nakladatelství Epocha s dotazy po závěrečném dílu trilogie.
Nutno dodat, že pokud fandíte audioknihám a tuto více než osmihodinovou jste slupli jako malinu, budete i Rázovou vlnu chtít hezky přečtenou od Borka Kapitančika. Protože jinak než hezky to nejde. Vypravěč se sžívá se svou rolí válečného veterána, má přesně to správné tempo a stává se po nezbytně dlouhou dobu hrdinou z Brna.
Recenze vznikla pro Zeedee.com. Audioknihu k recenzi věnovalo nakladatelství Epocha, ukázku si můžete poslechnout a audioknihu zakoupit na Audiotéce.