Dům hedvábí

 

Anthony Horowitz

Vydal: Argo, 2012. ISBN: 978-80-257-0750-0

 

Hned na úvod se musím přiznat k jedné věci: nikdy jsem nečetla žádnou Holmesovku. Ani neviděla pořádný film se slavným detektivem (seriály a steampunková komedie s Robertem Downeym se nepočítají).

A proto musím hned na úvod zmínit jedinou věc, která mě neskutečně vytáčela, ale nejsem si jistá, nakolik je dílem Anthonyho Horowitze, či je pouze odkoukaná od Arthura Conana Doyla. Každý pachatel Holmesovi vyžvaní do poslední čárky, co udělal, jak to udělal a jaký měl ke svému jednání motiv.

Možná to je jen jeho uhrančivým pohledem či přiznání pod tíhou důkazů, ale byla bych raději, kdyby to vysvětlil sám vyšetřovatel na základě pozorování a dedukcí.

Zápletka tohoto příběhu je zajímavá, má přesah do nejvyšších kruhů politiky a samotné britské královské rodiny, ale pro mě není dechberoucí. Necítila jsem o zatčeného Sherlocka větší obavu právě proto, že si zahrával s vyššími kruhy. Jeho bratr beztak hrál mrtvého brouka, takže bylo vastně skoro jedno, jak vysoké ty kruhy jsou.

Příběh je ale čtivě napsaný, zejména druhá polovina rychle ubíhala. Postavy jsou dobře popsané a uvěřitelné, jejich chování logické (jak se na Sherlocka Holmese patří). Nápad s nalezeným Watsonovýcm rukopisem, kterým autor obhájil existenci dosud nepublikovaného Holmesova příběhu, mě zaujal. A líbily se mi jazykové hrátky, celkem ráda bych věděla, jak vypadají v originále.

Moje hodnocení: 70%