Škola dobra a zla
Soman Chainani
Vydal: CooBoo, 2014, ISBN 978-80-7447-423-1
Zpočátku jsem z knihy byla nadšená, ačkoli jsem velmi záhy objevila, proč Sofie skončila ve Škole zla. Ne, není to záměna ani náhoda. Velmi příjemně a rychle se mi četla.
Až do zhruba šesti pětin knihy. Posledních zhruba sedmdesát stran bylo... zvláštních.
Příběh se tak divně zamotal, osud je až moc osudový a konec možná až trochu moc kýčovitý. Postavy v průběhu příběhu prodělají až moc velké změny.
Bacha, spoiler!
Ano, máme rádi vývoj, ale ne takový, ve kterém se ze sobecké a naivní hlavní hrdinky stane podlá mrcha, po té superzloduška, aby na závěr zachránila svou nejlepší kamarádku (tu ze Školy dobra).
Konec spoileru.
Jako celek můžu knihu doporučit, vlastně se mi líbila. Jenom ten konec mě moc neuspokojil. Zvěsti o pokračování se ukázaly jako pravdivé, takže jsem opravdu zvědavá. Bude se opět jednat o příběh Sofie a Agáty?
Svět bez princů
Soman Chainani
Vydal: CooBoo, 2015. ISBN: 978-80-7447-778-2
Nějak nevím, kde začít.
Tahle kniha je:
-
překombinovaná
-
ukecaná
-
plná intrik
-
místy dost nudná
Jedním slovem praštěná. Občas jsem se do jejího dočítání musela nutit. Absolutně mě neuspokojil konec, ale i přes to netrpělivě očekávám třetí díl Školy dobra a zla.
Je to tedy kniha dle mého názoru kontroverzní.
Příběh Agáty a Sofie pokračuje, když se "šťastně až na věky" změní v nutnost vrátit se do školy, aby tam děvčata napravila škody, které napáchala. Školy už nejsou pro Navěky a Nikdyvíce, ale emancipace se poněkud zvrhla a ze Školy dobra je dívčí a ze Školy zla chlapecké vzdělávací zařízení. Do toho všeho se Sofie snaží být za každou cenu dobrá, i když v jejím pojetí se tato snaha nesetkává s pozitivními výsledky.
Agáta je pro změnu rozpolcena, protože tuší, že zvolit Sofii na úkor Tedrose vlastně trápí její srdce. Příběh je tedy opět zkouškou důvěry, která je zkouškou i pro čtenáře. Zvládne se hutnou kaší slov projíst až k ukvapenému a spletitému závěru?
Dívkám je asi 15 let, občas se chovají dospěle, ale většinu doby by zasloužily dostat na zadek. Autorovi se povedla neskutečná věc, totiž přimět čtenáře (tedy mě), aby nesnášel obě hlavní hrdinky. Bravo!
Stále jsem nepochopila snahu nazývat postavu Školníka právě takto, když se vlastně jedná o ředitele škol. Nebo možná děkana, protože každá ze dvou institucí má svého vlastního šéfa.
Co naopak oceňuji, je velmi málo vysvětlování fungování světa. Kdo četl první knihu, tomu je vše jasné, a pro ostatní příběh stejně nemá smysl. Ano, tuhle knihu může číst opravdu jen ten, kdo první díl nejen přečetl, ale kdo jím byl uchvácen. Pokud jste Školu dobra a zla přečetli jen jako takovou milou pohádku, nekažte si dojem pokračováním.