Peter Grant mě jako postava oslovoval, nebylo mi nepříjemné koukat mu do hlavy, zato jsem od počátku pojala jistou skepsi vůči Leslie, takže mi ani nevadilo, co jí autor provedl. Přirovnání k Harry Potterovi absolutně není na místě.

 

Příběh je vyprávěn celkem pomalu a rozvážně první osobou Petera. Kdyby se mělo jednat o detektivku, štvalo by mě, jak dlouho vyšetřování probíhá - první případ se stal v únoru, k vyřešení došlo v květnu (téhož roku, naštěstí). Vzhledem k tomu, že se Peter učí mágem býti, je také touto dlouhou dobou naznačováno, jak obtížné je naučit se jedno kouzlo (Peter zvládne asi tak dvě).

 

Díky této knize jsem si opět připomněla Zmizelou (Gone Girl), protože v obou těchto dílech je zmíněn stejný motiv: stará loutková poněkud drastická pohádka o Punchovi a Judy (ve Zmizelé jako Kašpárek a Judy), která je proslulá svým motivem vraždy dítěte. Zatímco ve Zmizelé se jedná o pouhou hrozbu, tady opravdu létají novorozenci z oken v prvním patře.

 

Čtení to tedy není dětsky fantastické, čemuž napovídají i časté návštěvy márnice a detailní popisy odpadávajících obličejů, vybuchujících hlav a tak podobně.

 

Trochu mě vytáčelo skloňování jména jedné z postav – Isis. Podle Internetové jazykové příručky je to jméno buď nesklonné, nebo se skloňuje jako Isida. Gramatický nácek jako já prohlašuje, že správně by měl být Isidin koláč (nikoli Isisin). Ale zároveň chápu, že v anglickém prostředí se toto jméno vyslovuje jako Ajzis, proto by to mohl být i Ajzisin koláč.

 

V Argu už chystají druhý díl, Měsíc nad Soho. Každopádně se na něj těším a opět si ho půjdu koupit.

​