O návštěvě cukrářského ráje

Jsem unešena mým dnešním zážitkem a zároveň si připadám jako někdo, kdo objevil činnost, kterou by se mohl zabývat v příštím životě. Nebo třeba ještě v tomto. Před příchodem do svého standardního zaměstnání jsem totiž navštívila cukrářský ráj zvaný cukrářské potřeby Fiala. A připadala jsem si tam doslova jako Alenka v říši divů.

Prodejna se nachází asi dvě stě metrů od metra Zličínv komplexu kacelářských a skladových budov, vstup je však dobře označený a paní na recepci také pomůže při určování správného směru.

Uvnitř prodejny jsem si okamžitě všimla nepřeberného množství silikonových forem na pečení, které jednak neměly zářivé barvy jako v jiných obchodech (byly tmavě cihlově červené) a jednak se nacházely až ve druhé uličce, takže jejich lákadlo muselo být skutečně silné.

Krátce poté si mě všimla prodavačka, která se sice zpočátku netvářila dvakrát přívětivě, ale velmi ochotně mi ukázala místo, kde najdu, co potřebuju. A dokázala poradit, když jsem se jako největší amatér ptala, jak se to používá (a jestli je ta barva skutečně jedlá).

Prošla jsem si i zbytek obchodu. A to jsem neměla dělat. Od teď až do odvolání (nebo nějakého nového lákadla) myslím jen na to, až si pořídím pořádnou kuchyni s pořádnou troubou a budu pořád jenom péct. A zdobit. A vydám vlastní kuchařku. Tak.