Fresh Books vol. 2

Včera večer proběhlo druhé setkání klubu přátel young adult knížek. Bylo nás sice méně a překladatelka vybraného díla nás tentokrát nepoctila svou návštěvou, zato jsme ve svém kruhu přivítaly (ano, opět babinec) novinářku, která o podobných klubech píše článek. Snad se k němu dostanu, až vyjde, prý mě bude citovat. Tak snad v půlce června.

Tématem setkání byla kniha Saby Tahir Jiskra v popelu, kterou jsem dočítala na poslední chvíli (zejména kvůli knižnímu veletrhu a dokonce jsem kvůli ní přerušila příběh Hirky v Ódinově dítěti). Poslední chvíle se nejmenuje "za pět minut dvanáct", ale "za třicet osm minut sedmnáct". Dočetla jsem ji v 16:22. Přesně.

Moje dojmy a poznatky tak byly hezky čerstvé. Mám pocit, že jsme se celkově shodly v tom, co se nám na knize líbilo, a dále jsme rozvíjely teorie o tom, co se stane v dalším díle, kterého se nemůžeme dočkat, kdo je otcem hlavního hrdiny, co jeho dědeček, kdo jsou vlastně ti auguři, ale největší vlnu spekulací vyburcovala postava kuchařky. Co se s ní stalo po závěrečné scéně a proč tolik nenávidí Lainu matku? Ano, opravdu se těšíme na druhý díl. A kdyby si autorka nevěděla rady, určitě najdeme způsob, jak v příběhu pokračovat. Stačí se zeptat.

Poněkud jsme se zdržely s paní redaktorkou. Vykládaly jsme jí o Goodreads, různých knižních výzvách, elektronickém čtení (veřili byste, že nevěděla, že Alza prodává i e-knihy?) a rychločtení. Připadala jsem ji jako padouch, když jsem přiznala, že jsem některé, zejména popisné části Jisky v popelu "poněkud urychlila".

"A máš z toho ještě ten požitek?" zazněla otázka od kolegyně. Kupodivu mám. Ale teprve až s odstupem času, kdy jsem se vrátila ke čtení Ódinova dítěte mi dochází, že to je dáno způsobem psaní. Jiskra je taková lehká, oddechová, akční a ne moc filozofická. Ódinovo dítě prostě číst na rychlost nemůžu. Dost často jej totiž nezvládám ani klasickým tempem a musím se vracet. Vyžaduje mé plné soustředění, kterého občas, zejména v MHD, nedosáhnu.

Příští setkání proběhne 29. 6. a sejdeme se nad trilogií Selekce. Kterou jsem nečetla. Takže mám na těch šest týdnů co dělat*. Asi se potrénuju v rychločtení.

* Dvě anotace pro facebookové upoutávky CONiáše: Když bohové dělají průsery a Dobrá znamení, sci-fi na Rok variability asi použiju z dubna, ale červnové krimi prostě dát musím, a pokud zbyde čas, tak ještě knihu ukrajinského autora pro English Book Club. Howgh.