Hrála larpa

Včera se odehrála má první zkušenost s hraním LARPů a musím říct, že jsem do toho spadla rovnou po hlavě. Věděla jsem dopředu, že se příběh bude odehrávat ve světě seriálu Firefly, který mě minul, a tak jsem týden, dva předem začala doplňovat své mezery ve vzdělání. Když už nic jiného, minimálně jsem okoukala tamní módu.

Dostala jsem tuhle nabídku (která se neodmítá) od kolegy (na fotce úplně vlevo), protože parta redaktorů časopisu Pevnost potřebovala doplnit ženské role. Vybrala jsem si TJ, takovou zlodějku, která ani pro nějakou tu vraždičku nejde daleko. Doufala jsem, že bude víc jako já, tak ani nebudu muset moc hrát, ale ouha, hlavním přáním TJ není ani čest ani sláva, ale touha přežít. Za jakoukoli cenu. A tak se z malé potvory stala velká, která přežila. Jako jedna z mála.

Larp Moon byl pro mě hodně silný zážitek, hlavně na začátku a konci. Ve chvílích uprostřed jsem se docela často zabývala myšlenkou, co by moje postava udělala, co chce, co by si mohla myslet. A tak jsem místo vyhrocování situací spíš seděla stranou a tvářila se jako Švýcarsko, ačkoli jsem vlastně měla být původcem jednoho z řešených problémů (jo, někdo ty piloty Aliance musel oprásknout).

Když se nad svou situací zamýšlím zpětně, mohla jsem být více otevřená, jít do konfliktů a přímých obvinění. Ale třeba bych nepřežila. A třeba si někdy příště zahraju jinou postavu a uvidím sebe z cizí perspektivy. A třeba taky ne, proč se vracet do vyšlapaných stop?

Na této příležitosti oceňuju nejen samotnou zkušenost s hraním rolí, ale též možnost koupit si nové oblečení (ty hnědé kalhoty jsou prostě NUTNĚ potřebovala na cosplay) a seznámit se s partou podobně praštěných lidí. Pardon, chci říct "podobně smýšlejících".

Pokud jste žádný LARP zatím neabsolvovali (nebo nedej bože nevíte, co to je), klidně zkuste začít právě takovouhle komorní variantou (nás bylo deset, ale jsou i menší hry). Existuje larpová databáze, tak třeba tam najdete inspiraci.