top of page

Jak jsem přišla o značku

Minulý týden jsem se účastnila kurzu Jak na sítě, kde jsem poznala pěknou řádku zajímavých lidí. Jednou z nich byla i Lucie (zdravím!), díky které v naší malé, uzavřené a časově omezené skupince vznikl nový a zcela unikátní mem: "Ukaž svou tramvaj."

Legenda k této průpovídce zahrnuje asi půlhodinový zasvěcený výklad o typech tramvají, focení, akcích, mazačce, při kterém Lucie doslova zářila. Ano, Lucie je šotouš. Ostatní toto slovo neznali, stejně jako moje šakuhači, na které přišla řeč později. A tak Michelle Losekoot prohlásila, že tahle japonská flétna, jejíž název ani nevysloví, je taková moje tramvaj. Kdo další bude vyprávět o svém koníčku?

Ukaž svou tramvaj je synonymem pro "co máš rád, při čem zažíváš flow".

Jednou z mých flow činností je pečení. V poslední době se zaměřuji spíš na cupcakes, protože potahování velkých dortů fondánem mi prostě nejde. I tak mám za sebou nejeden umělecký výtvor. Kdysi jsem si kvůli nim založila další blog, potom se ale rozhodla, že ho udělám jinak. Novou verzi jsem však nikdy nezveřejnila. Flow nějak došlo.


Můj pečící projekt jsem pojmenovala Vault 42 Cupcakesvault je odkaz na Fallout, 42 na Stopařova průvodce galaxií a jeho odpověď na hlavní otázku života, vesmíru a vůbec. Hlavním cílem bylo vytváření netradičních dortíků, ne však ve stylu Punk Rock Cakes, ale spíš do steampunku, postapo či sci-fi.


Mám i vlastní facebookovou stránku, na které však poslední aktualizace proběhla před rokem.



K výročí nečinnosti jsem dostala zajímavý dárek – díky Twitteru a Robertu Vlachovi, autorovi knihy Na volné noze, jsem zjistila, že v Olomouci existuje coworkingový prostor s názvem Vault 42! Chápu, neoplývám ani přemírou invence, ani právem na toto slovní spojení, avšak stejně mě tento objev nepotěšil.


Přitom jsem si všimla, že se v poslední době zvýšil zájem o onu facebookovou stránku – z nuly na jednoho až tři lidi týdně. Přemýšlím, co si počít. Vesměs mám dvě možnosti:

 

1) stránku, web, projekt zavřít a začít znovu pod jiným názvem, udělat ze svého jména značku (ráda bych řekla, že jméno mi nikdo nevezme, ale kdo ví?)


2) využít situace a odloudit Olomoučákům pár milovníků sladkého – stejně jako já, ani oni nemají na tento název přednostní právo (navíc já tu byla dřív, oni začali až letos v dubnu)


Pokud některý z prokliků přestane fungovat, nebo se pod ním objeví něco jiného, bude jasné, jak jsem se rozhodla.



P.S.: Proč zrovna coworking? Je to nějaké znamení shůry?*

 

*) Autorka textu je vedoucí coworkingové Dílny v Městské knihovně v Praze.



Výhodné počtení
Archivní počtení
Tagy
bottom of page