Dnes je první den nového života

Včera jsem byla naposled v práci. Posledních pár dní vypadalo jako nepřetržitý sprint ve snaze všechno po sobě dokončit, předat, uklidit. I tak jsem si připadala spíš jako když mířím na delší dovolenou.

Zajímá vás, jak naložím s prvním "dnem svobody"?

Můj plán vypadá takto:

• zkontrolovat stavbu a být zlá na stavebníky, protože jinak ta nová knihovna letos nebude

• dojít na živnostenský úřad a oznámit, že si chci platit zdravotní a sociální dávky sama (bude ze mě volnonožec, muhehe)

• natočit video, kterak losuji vítěze dvojice soutěží na Zeedee

• konečně přepsat rozhovor s Joelle Charbonneau, protože už jsem to odkládala příliš dlouho

Skutečný stav:

6:40

Vstávám. Sama a bez budíku. Včera jsem šla spát brzo a úplně zapomněla, co že to dnes mělo jít za článek na Zeedee. Ráno jsem si vzpomněla: je prvního! Knižní novinky! Předepsáno nemám, takže to budu muset zvládnout na jeden zátah. Usedám k počítači.

7:45

Vyřídila jsem tři maily, půl hodiny prokrastinovala na Facebooku a po nalezení tří knih, o kterých budu psát, si vzpomněla, že by bylo fajn dnešek zdokumentovat. A tak píšu tento článek.

8:08

Knihy jsou vybrané, další mail vyřízený a já snídám oříškovou čokoládu, protože ji někdo nechal neprozřetelně položenou na stole. A to jsem se chtěla vrátit ke zdravé stravě... ale oříšky jsou v pohodě, ne?

9:03

Zavírám článek zpoloviny nedopsaný, protože jsme měli odjíždět na kontrolu stavby, ale já jsem ještě v pyžamu. Rychle do sebe naházím svou paleo snídani a s pouze dvacetiminutovým zpožděním odcházíme z bytu.

10:00

Měli jsme být u nového domu. Trčíme v zácpě. Chce se mi na záchod.

11:49

Vysazuji muže u práce. Ne, nebudu v centru déle, než je nezbytně nutné. Začínám být unavená a ostatní řidiči mě štvou. Kam vlastně všichni jedou? Chce se mi spát a mám hlad.

12:13

Přijíždím domů. Ujela jsem nějakých 120 kilometrů. Dnešní playlist: Cranberries, Offspring, Ray Charles. Musím dopsat článek na Zeedee, který jsem ráno načala, ale nacházím zprávu od nyní již bývalé kolegyně, že se nemůže přihlásit do pracovního Google účtu. Je pro něj hrozbou, tak ji zablokovat. Muhehe, nejsem tam teprve pár hodin a už se to sype. Jdu to řešit.

13:29

Článek na Zeedee dopsaný, trable v bývalé práci snad zažehnány, nejvyšší čas dát si konečně něco k jídlu. Do večera mám práce ještě dost.

14:04

Netušila jsem, že brambory a pomeranče jsou vážně dobrou kombinací. A ještě k tomu ryba. Aneb až se mě budete ptát, co mě naučilo paleo stravování, tak přesně tohle. Jíst brambory a pomeranče. Dohromady. Jdu na úřad.

15:34

Připravuju natáčení losování Zeedee soutěží. Musím to stihnout, než bude tma. Na úřadě nikdo nebyl, zmáčkla jsem číslo na pořadníku a šla hned. Nedalo by se to tak zavést i na poště? Cestou domů jsem si koupila časopis. První po asi více než roce. Prý je v něm soutěž o kurz zdobení cupcakes. Dala jsem do toho třicet korun, to musí vyjít, ne?

16:26

Video je dotočené, teď pro změnu přemýšlím, jak ho dostat z mobilu do kompu, abych ho trochu zastřihla. Obě zařízení na sobě mají jablko, tak by to asi mělo být kompatibilní, ne?

17:09

Dvě minuty videa a hodina a půl práce – to se vyplatí, ne? Každopádně je hotovo, právě se exportuje a někdo na Zeedee bude mít velkou radost. Aspoň doufám. A mimochodem, mám na sobě stejné tričko, jako u předchozího videa. Ne, není to záměr. Ano, mám i jiné kousky v šatníku.

19:51

Doplnila jsem do Zeedee jména výherkyň soutěží. Teď jim ještě musím napsat mail, ale nemám ho. Nedostanu se k němu. Takže píšu programátorovi a vrhám se (konečně!) na přepis rozhovoru s Joelle.

21:38

Rozhovor přepsán. Teda na papír. Chytá mě křeč do ruky a do ramene. Asi už nebudu mít sílu ho přeložit a přepsat do počítače. Fakt to bylo psycho a spoustě věcí přes hluk ze sálu prostě není rozumět. Také je Joelle hodně ukecaná, takže zatímco ostatní rozhovory probíhaly formou otázka – tři řádky odpovědi, Joelle jenom mluví, mluví a mluví, takže za celých dvacet minut padne asi pět otázek a zbytek jsou její historky. Nicméně bude to zajímavé, bude to originální a bude to cool. Hlavně to bude zítra.

22:20

Jdu si číst a chci jít brzy spát, abych se ráno zase vzbudila sama a dostatečně předčasně na to, aby článek s Joelle vyšel v nějakou rozumnou dobu. Také musím vymyslet soutěžní otázku, což asi nebude úplně snadné, rozhodně ne prvoplánové jako v předchozích dvou případech. Mám celou noc na vymýšlení.

Plán na zítra:

• Dokončit rozhovor a zveřejnit ho.

• Vymyslet soutěž a dát echo na Instagram Zeedee.

• Alespoň půl hodiny se učit japonštinu. Mám domácí úkol!

• Vyměnit podestýlku smečce.

• V 17 hodin navštívit Velký audioknižní čtvrtek

• Volitelně: doplnit do databáze Zeedee knihy, o kterých jsem psala dnes. Není jich málo.