O velikonočním čtení

Včera jsem si udělala radost knihou Clariel z Abhorsenské série Gartha Nixe. Nejspíš ji nebudu číst hned, ale ten pocit, že ji mám, je velmi povznášející.

Mám rozečtenou velkočtvrtkovou knihu Měsíc nad Soho, ale po týdnu jsem krátce za třetinou. Zažívám totiž videoherní období. Nejdřív Bravely Second, od včerejška mám doma i Hyrule Wariors, obojí ve speciálních edicích (figurky, soundtracky a tak dále). Snad ve dnech volna s knihou trochu pohnu, aspoň do dvou třetin.

Také bych měla přečíst nějaký komix do Roku variability. Původně jsem plánovala Ztracené dívky Alana Moora, ale vzhledem k rozsahu možná skončím u třetího dílu Želv Ninja Eastmana a Lairda.

V uplynulých dnech jsem dočetla a dopsala recenze na Čtvrtou oběť a audioknihu Dívka ve vlaku.

Chtěla jsem pokračovat v sérii Měsíčních kronik hezky popořadě, teď ale myslím, že Cress ještě trochu odsunu a dám se rovnou do Nejkrásnější. Důvody jsou dva: Cress je tlustokniha, zatímco Nejkrásnější je o poznání tenší. Na druhý týden v dubnu ji chci recenzovat pro blog Blanky Straky. Cress bych si mohla vzít na dovolenou, kterou plánuji na konec dubna, paperbacky jsou ideální do kufru.

A nebo také e-knihy. Ano, musím přiznat, že i já mám tři. Všechny legální, dvě zakoupené a jednu vyhranou. V soutěži se Schefikem jsem po Velkém knižním čtvrtku získala Válku proti Superkrávám Audhild Solberg od Alzy, tak jsem si tam rovnou koupila Skleněný trůn a Půlnoční korunu od Sarah Maas. Teď ještě zbývá doufat, že bude kam si zapojit nabíječku.