O plnění restů

Jsou tomu již dva dny, kdy jsem splnila svůj rest zatím nejdelší a nejdražší - dokončila jsem, jak jinak než úspěšně, studium pedagogického minima. Oficiálně se to dnes jmenuje jinak, ale kdo si má ty dlouhé názvy pamatovat. Také to byla moje první závěrečná zkouška, na které jsem nevybojovala kompletní soubor známek. Maturita, bakalářská i magisterská zkouška obsahovaly jedničku, dvojku i trojku. Tentokrát nemám žádnou dvojku. Vzhledem k tomu, jak moc považuju známkování za zbytečné a že jsou výsledky zobrazeny pouze v dodatku k diplomu, je to vlastně fuk.

Další plnění restů se týká příspěvků zde na webu. Přes všemožné učení jsem četla méně a téměř nehodnotila. Včera a dnes se tedy pohnuly i tyto ledy a nyní se zde vyskytují tři nové recenze: Žítkovské bohyně, Tichá holka a Sága.

​Při prohlížení sekce Komixy jsem se zhrozila, jak málo se jim věnuji. Při tom jich mám doma tolik! Nejbližším příspěvkem na toto téma budou nejspíš Želvy Ninja Eastmana a Lairda, jejichž třetí díl se povaluje někde v okolí nočního stolku. Komix je taktéž tématem pro březen knižní výzvy Rok variability, jednu velkou záležitost už mám vyhlédnutou, ale zatím neprozradím.

V audiosekci "pracuji" na Dívce ve vlaku, ale zatím jsem z příběhu spíš naštvaná. Načtený je dobře, ale ani jedna z "hrdinek" mi k srdci nepřirostla. Dnes v noci jsem proto při nespavosti začala paralelně poslouchat Hru o trůny. Bude to běh na dlouhou trať, celé dílo má přes 44 hodin (a to je jen první díl).