Nová položka do životopisu
Zachránila jsem prdel Kotletovi.
Sám mi to napsal.
To je nejvíc. To je tak moc, že si to budu psát do životopisu. A je fuk, jestli dotyčná instituce Kotletu zná. Já jo. Osobně.
A teď plnou verzi:
Na ostravském knižním veletrhu jsem se potkala s Františkem Kotletou, mezi přáteli známým též pod jménem Leoš Kyša. Byl tam nejen jako účinkující v debatách o novinařině a fantastice, ale také představoval svůj nový komiks Hustej nářez. Musela jsem ho mít (rozuměj, koupila jsem si ho) a Leoš se nezapomněl připomenout, že by mi ho rád podepsal ;-)
Později se zmínil také o tom, že bude brzy vycházet jeho povídka ze sborníku Ve stínu říše jako audiokniha. Jmenuje se Dos grojse genareraj a hned v pondělí po veletrhu mi přistála její finální verze v mailu (hned dvakrát – stihla jsem si mezi tím domluvit recenzi také pro Naposlech.cz, takže jsem dostala jednu kopii od Epochy a druhou z Audiolibrixu).
Dvouhodinovou povídku jsem poslechla a přiznávám, bylo tam pár nesrovnalostí. A tak jsem vytáhla svou všemi autory podepsanou, leč zatím nepřečtenou knihu Ve stínu říše a jala se doplňovat mezery v dějové lince. Asi jsem nedávala pozor, nebo co.
Zjistila jsem však, že chyba nebyla na mém přijímači. Audiošotek totiž ve finální verzi prohodil několik prvních kapitol, a tak se ta, která měla být první, dostala až na čtvrté místo. Odtud vítr vane!
A právě ten den se audiopovídka začala prodávat.
Po mém upozornění byla ještě ten večer stažena, opravena a těm několika nadšencům, kteří si ji mezi tím stihli koupit, zaslána opravená verze. A můžu za to já.
Ráno jsem tak obdržela děkovnou zprávu v messengeru ve výše uvedeném znění.
Made my day. Jako fakt.
A na závěr ještě fotka, kterak si Leoš Kyša/Franta Kotleta fotí selfíčko s Kovym. A o něm zase příště – taky jsem recenzovala jeho novou audioknihu a mám od té doby jednu aktualizaci, kterou jsem si právě na ostravském veletrhu uvědomila.
