Červenec jako měsíc Psychiatra

Červenec je pro mě především měsícem, kdy postupuju na nový level (vždycky tou dobou se mi tak nějak nasčítají expy za celý rok). Ten letošní byl ale zvláštní jednou věcí – přečetla jsem strašně málo knih, při tom jich strašně moc přitáhla domů a mé celkové skóre na Goodreads se propadlo do závratných hloubek. Ztratila jsem totiž těžce budovaný náskok – ze dvou knih napřed jsem se klesla na tříknižní zpoždění. V srpnu mám tedy co dohánět.

O knihách, které jsem nabyla v červenci, plánuju natočit samostatné video. O těch přečtených a poslechnutých se ale můžu zmínit hned, protože jsou jen čtyři. Jo. JEN ČTYŘI.

Hned v první červencový den jsem dočetla již dříve rozečtenou Arabellu z Marsu a pustila se naplno do historického thrilleru Psychiatr od Caleba Carra. Měla jsem chuť na historickou detektivku. Tu jsem sice nedostala, ale zklamání z této knihy pociťuju z jiného důvodu. Přesto jsem pokračovala v úmorném pročítání se dílem, které se vyznačuje hutným jazykem, dlouhými odstavci a občas nesmyslnou stavbou vyprávění.

Zároveň s knihou jsem sledovala seriál na Netflixu – The Alienist, který byl podle této knižní předlohy natočený, ale nedrží se jí na 100 % – což je vlastně dobře. Sice mění některé charaktery postav včetně té hlavní, psychiatra Laszla Kreizlera, ale při střídavém sledování a čtení (čtení bylo vždy napřed a jakmile jsem se v seriálu přiblížila, pokračovala jsem ve čtení) mám pocit, že provedené změny byly k dobrému. Zkrátka v zájmu zachování akčnosti.

Problém knihy totiž spočívá v tom, že děj vypráví jedna z postav ich formou, takže spousta akčních scén se prostě odehraje a John Moore je potom už jen odvypráví, jak mu je někdo sdělil. V knize tak chybí mnoho akce a posunů, které by zajišťovaly přímé řeči.

S jednou jedinou knihou, byť pětiset stránkovou, jsem se tak doslova mořila skoro celý měsíc. Tento zážitek navíc odstartoval parádní čtecí krizi, takže i když jsem později sáhla po oddechovějším čtivu (konečně se pouštím do Pratchettovek), nezvládla jsem učíst víc než pár stránek naráz. Teď už je srpen, mám za sebou oddechový víkend, takže se opět rozjíždím a doufám, že své resty a zpoždění brzy doženu.

Dvě audioknihy měsíce července byly Jmenuji se Martina a Koralina. V mé osobní výzvě se tak od minula nic moc nemění, jenom s těmi Pratchettovkami snad konečně pohnu, protože mám rozečtené Malé bohy a dostala jsem k recenzi audioknižní Muže ve zbrani (pro Naposlech.cz). Ještě před nimi bych ale měla zvládnout audioknižní Selekci.